Arystokracja i jej wpływ na modernizację gospodarczą Śląska Austriackiego i północno-wschodnich Moraw przed 1848 r.

Aristocracy and its influence on economic modernization of Austrian Silesia and northeastern Moravia before 1848

Abstrakt: Po przegranych wojnach o dziedzictwo austriackie i utracie decydującej części rozwiniętego gospodarczo Śląska na rzecz Prus państwo austriackie poprzez zachęty finansowe i własne inwestycje zainicjowało modernizację gospodarczą pozostałej części kraju. Oprócz tradycyjnego rolnictwa i leśnictwa działania wspierające państwa koncentrowały się przede wszystkim na rozwoju przemysłu włókienniczego i wznowieniu wydobycia rud, a później także węgla kamiennego. Podczas gdy przemysł włókienniczy stał się domeną członków starych rodzin rzemieślniczych, a przede wszystkim przedstawicieli rodzącej się burżuazji rekrutującej się z grona handlarzy i końcowych przetwórców materiałów i wyrobów włókienniczych, to właśnie arystokracja odegrała decydującą rolę w przemysłach: ciężkim i wydobywczym. Od końca XVIII w. ich rola w gospodarce kraju stopniowo się zwiększała, aż w drugiej połowie XIX w. stały się najważniejszym i dominującym segmentem produkcji przemysłowej w regionie mimo dynamicznego rozwoju produkcji tekstylnej, który trwał przez cały okres istnienia państwa Habsburgów.

Bibliografia:

1. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, red. L. Dokoupil, M. Myška, Ostrawa 2001, t. 2.

2. Čechová V. [M. Myška], Hutní správce Franz Kleinpeter 1787-1880, [w:] Studie o Těšínsku, Czeski Cieszyn 1977, t. 5, s. 331-356.

3. Dějiny Ostravy, red. K. Jiřík, Ostrava 1993.

4. Drkal S., K počátkům dolování uhlí v Karviné, [w:] Karviná. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města, red. V. Plaček, M. Plačková, Karviná 1968, s. 72-81.

5. Drkal S., K počátkům dolování uhlí v ostravsko-karvinském kamenouhelné pánvi, [w:] Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 1, Ostrawa 1963, s. 69-106.

6. Drkal S., Počátky dolování uhlí na Hlučínsku, [w:] Hlučínsko. Příroda/lid/kultura, Ostrawa 1958, s. 208-219.

7. Höfer von Heimkalt H., Geschichte des Graf Wilczek’schen Steinkohlenbergbaues, Polska Ostrawa 1917 (manuskript Archiv města Ostravy), s. 31-38.

8. Hons J., Čtení o Severní dráze Ferdinandově, Praga 1990.

9. Chylík J., Pokusy o založení železářských podniků na Těšínsku, „Slezský sborník” 1953, R. 53, nr 2, s. 302.

10. Kulturněhistorická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy, red. L. Dokoupil, M. Myška, J. Svoboda, t. 1, 2, Ostrawa 2013.

11. Mainuš F., K textilní výrobě na Moravě a ve Slezsku ve druhé polovině 18. století. „Časopis Matice moravské” 1956, R. 75, s. 225-260.

12. Mainuš F., Plátenictví na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století, Ostrawa 1959.

13. Mainuš F., Vlnařství a bavlnářství na Moravě a ve Slezsku v XVIII století (= Opera Universitas Brunensis, Facultas Philosophica, t. 66), Praga 1960.

14. Mainuš F., Vlnařství a bavlnářství na Moravě a ve Slezsku v 18. století, Praga 1960.

15. Matějček J., Zářický A., Uhelný průmysl na Ostravsku od poloviny 18. století do konce první světové války, [w:] Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru, Ostrawa 2003, s. 32-85.

16. Myška M., Die Haupttendenzen der Entwicklung des mährischen und schlesischen Eisenhüttenwesens (17.-19. Jahrhundert), [w:] Regionen und Regionale Industrialisierung. Zur wirtchaftlichen Entwicklung ostmitteleuropäischer Regionen im 19. Jahrhundert, red. T. Pierenkemper, Aachen 2009, s. 133-145.

17. Myška M., K charakteristice výrobních vztahů a forem v předení lnu ve slezsko-moravské „proto-industriální oblasti” v 16. až polovině 18. století, „Časopis Slezského muzea” 1984, R. 33, B, nr 3, s. 253-270.

18. Myška M., Merita mercatorum aneb Jak tři obchodníci z Moravy a Slezska za časů Marie Terezie přišli k šlechtickým titulům, [w:] Wieki stare i nowe, red. I. Panic, M. W. Wanatowicz, Katowice 2000, t. 1, s. 93-100.

19. Myška M., Měšťák šlechticem. Příklad opavského nobilitovaného kupce a manufakturisty Karla Antona Czeike z Badenfeldu, [w:] Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století, red. J. Malíř i in., Brno 2008, s. 279-291.

20. Myška M., Neuskutečněný projekt založení železáren u Ostravy v roce 1809, [w:] Z dějin hutnictví (Rozpravy Národního technického muzea), Praga 1980, t. 8, s. 164-180.

21. Myška M., Opožděná industrializace. Protoindustriální výrobní vztahy a formy za průmyslové revoluce na příkladu lnářského průmyslu ve Slezsku, [w:] Z dějin textilu. Studie a materiály 11, Uście nad Orlicą 1987, s. 95-159.

22. Myška M., Podnikání rakouského státu v ostravsko-karvinském revíru a založení Dolu Jindřich v Moravské Ostravě (Ke 140. výročí založení dolu), [w:] Studie z dějin hornictví 19 (Rozpravy Národního technického muzea 109), Praga 1987, s. 155-169.

23. Myška M., Region a industrializace: Studie k dějinám industrializace Slezska (1800-1918), Ostrawa 2014.

24. Myška M., Šance a bariéry měšťanského podnikání v báňském a hutním průmyslu za průmyslové revoluce (Na příkladu olomouckého podnikatele Josefa Zwierziny), „Vlastivědný věstník moravský” 1984, R. 36, nr 3, s. 261-276.

25. Myška M., Šlechta v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na prahu buržoazní éry. Hospodářská aktivita české aristokracie a tzv. „kapitalistická modernizace”, „Časopis Slezského muzea” 1987, R. 36, B, s. 47-65.

26. Myška M., Založení a počátky Vítkovických železáren 1828-1880, Ostrawa 1960.

27. Milan Myška. Z díla hospodářského historika, red. A. Zářický, Ostrawa 2010.

28. Nožička J., K počátkům těžby kamenného uhlí ve Slezsku (1750-1850), „Slezský sborník” 1961, R. 59, nr 3, s. 349-361.

29. Pitronová B., K počátkům Karlovy huti, [w:] Sborník k dějinám válcoven plechu ve Frýdku-Místku, red. A. Grobelný, Ostrawa 1970, s. 12-25.

30. Šlechtic podnikatelem – podnikatel šlechticem. Šlechta a podnikání v českých zemích v 18.-19. století, red. J. Brňovják, A. Zářický, Ostrawa 2008 (= Nobilitas in historia moderna, t. 1).

31. Šimon V., Vývoj obyvatelstva a výstavba Orlové od počátku 19. století do roku 1938. [w:] Orlová 1223-1973, red. V. Plaček, Ostrawa 1973, s. 53-72.

32. Štěpán V., Báňský odborník Jan Jakub Lutz a Slezsko, „Časopis Slezského zemského muzea” 1997, R. 46, B, nr 3, s. 193-205.

33. Zářický A. i in., Rakouské Slezsko v procesu modernizace 1742-1914, Ostrawa 2020.

34. Zářický A., Der Geburtsadel an der Schwelle des Industriezeitalters. Das Beispiel der Familie Larisch-Mönnich, [w:] Adel und Wirtschaft. Lebensunterhalt der Adeligen in der Moderne, red. I. Cerman, Monachium 2009, (= Studien zum mitteleuropäischen Adel, t. 2), s. 121-131.

35. Zářický A., Hlučínské doly od nástupu Rothschildů do první světové války (1835-1914), „Hlučínsko. Vlastivědný časopis Muzea Hlučínska” 2012, R 2, nr 2, s. 8-10.

36. Zářický A., K počátkům dobývání kamenného uhlí na Hlučínsku (1780-1835), „Hlučínsko. Vlastivědný časopis muzea Hlučínska” 2012, R 2, nr 1, s. 8-10.

37. Zářický A., Krátký pohled do zákulisí moderního podnikání hraběcího rodu Wilczeků, [w:] Šlechtic podnikatelem – podnikatel šlechticem. Šlechta a podnikání v českých zemích v 18.-19. století, red.J. Brňovják, A. Zářický, Ostrawa 2008, (= Nobilitas in historia moderna, t. 1), s. 103-120.

38. Zářický A., Od Zwierzinů ke Gutmannům. Těžířstvo „Sofien-Zeche” v Porubě u Orlové a jeho předchůdci v letech 1841-1895, [w:] Studie z dějin hornictví 31 (Rozpravy Národního technického muzea 108), Praga 2003, s. 42-52.

39. Zářický A., Podnikatelské aktivity hraběte Heinricha von Larisch-Mönnich a počátky těžby kamenného uhlí ve střední části ostravsko-karvinského revíru ve druhé třetině 19. století, [w:] Studie z dějin hornictví (Rozpravy Národního technického muzea 187), Praga 2004, t. 33, s. 62-75.

40. Zářický A., Rothschildové a ti druzí aneb Dějiny velkopodnikání v Rakouském Slezsku před první světovou válkou, Ostrawa 2005.

41. Zářický A., Ve stínu těžních věží. Historie dobývání kamenného uhlí v petřvaldské dílčí pánvi od počátku prospektorské činnosti do roku 1906, Ostrawa 2004.

42. Zářický A., Velkopodnikatel. Příklad Heinricha hraběte Larisch-Mönnicha, Josefa Zwierziny a Wilhelma Gutmanna, [w:] Člověk na Moravě. 19. století, red. L. Fasora, j. Hanuš, J. Malíř, Jiří, Brno 2004, s. 28-46.

PDF: Pobierz